Hlavní menu:

Podmenu:



Bookmark and Share

Kněžské svěcení žen

Katechismus katolické církve:

Svátost kněžství: kdo může tuto svátost přijmout?

„Svátost svěcení platně přijímá pouze pokřtěný muž.“1 Pán Ježíš vyvolil muže, aby vytvořil sbor dvanácti apoštolů,2 a apoštolové udělali totéž, když si vybrali spolupracovníky,3 kteří měli po nich pokračovat v jejich poslání.4 Sbor biskupů, s nimiž jsou kněží spojeni v kněžství, zpřítomňuje a aktualizuje sbor Dvanácti až do Kristova návratu.

Církev si je vědoma závaznosti této volby, kterou vykonal sám Pán. Proto není možné svěcení žen5 (čl. 1577).


1 Kodex kanonického práva, kán. 1024. 2 Srov. Mk 3,14-19; Lk 6,12-16.

3 Srov. 1 Tim 3,1-13; 2 Tim 1,6; Tit 1,5-9.

4 Srov. sv. Klement Římský, Epistula ad Corinthios, 42, 4: SC 167, 168-170 (Funk 1, 152); Ibid., 44,3: SC 167, 172 (Funk 1, 156).

5 Srov. Jan Pavel II., apošt. list Mulieris dignitatem, 26-27: AAS 80 (1988), 1715-1720; Id., apošt. list Ordinatio sacerdotalis: AAS 86 (1994), 545-548; Kongregace pro nauku víry, deklarace Inter insigniores: AAS 69 (1977) , 98-116; Id., Responsum ad dubium circa doctrinam in Epist. Ap. «Ordinatio Sacerdotalis» traditam: AAS 87 (1995) 1114.


K tématu:

Christopher West (2010): Dobrá zpráva o sexu a manželství, str. 219-223.

 


Toto učení je definitivní, tj. nezměnitelné, jak potvrdil Jan Pavel II.:

  • Apoštolský list Ordinatio sacerdotalis, 4 (22. 3. 1994)

Proto, aby byly rozptýleny všechny pochybnosti v záležitosti mimořádné důležitosti, záležitosti přináležející k samotnému Božímu ustanovení církve, na základě svého duchovního úřadu utvrzovat bratry (srov. Lk 22,32) deklaruji, že církev nemá vůbec žádnou autoritu udělovat kněžské svěcení ženám a že toto rozhodnutí musí být považováno všemi věřícími církve za definitivní.

(Vlastní neoficiální překlad, latinsky zde.)


Kongregace pro nauku víry k tomuto listu vydala vysvětlující poznámku:

  • Responsum ad dubium ohledně nauky předložené v listu Ordinatio sacerdotalis

Otázka: Zda učení, že církev nemá vůbec žádnou autoritu udělovat kněžské svěcení ženám, které je představeno v apoštolském listu Ordinatio sacerdotalis, je nutné považovat za definitivní, je nutné chápat jako náležející k pokladu víry.

Odpověď: Ano.

Toto učení vyžaduje definitivní souhlas, jelikož spočívá na psaném Božím slově, je od počátku neustále uchováváno a uplatňováno v tradici církve, bylo neomylně předloženo řádným a univerzálním magisteriem (srov. II. vatikánský koncil, dogmatická konstituce o církvi Lumen gentium 25, 2). V současných podmínkách tedy římský pontifik, když uplatňuje svůj řádný úřad utvrzovat bratry (srov. Lk 22,32), předal dál to samé učení skrze formální deklaraci a explicitně tak stanovuje, co je třeba považovat vždy, všude a všemi za náležející k pokladu víry.

Papež Jan Pavel II. při audienci udělené podepsanému kardinálu prefektovi tuto Odpověď přijatou na řádném zasedání této kongregace schválil a nařídil její zveřejnění.

Řím, úřad Kongregace pro nauku víry, na slavnost svatých apoštolů Šimona a Judy, 28. října 1995.

+ Joseph kard. Ratzinger, + Tarcisio Bertone

(Vlastní neoficiální překlad; latinsky zde.)


Kněžské svěcení žen v dokumentech církve (1975- současnost)

Kompletní sbírka dokumentů v angličtině. Stránka bohužel patří organizaci, která odmítá učení církve.


Další četba:

  • Zenová, K. J. (2014): Být ženou. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, str. 131-139.
  • Lewis, C. S. (2012). Kněžky v církvi? In Bůh na lavici obžalovaných. Praha: Návrat domů, str. 71-78.

Stručné a srozumitelné, ale přitom propracované shrnutí důvodů pro nauku katolické církve o nemožnosti udělovat kněžské svěcení ženám. Autorka dobře zná argumenty druhé strany, protože původně s tímto učením nesouhlasila. Po hlubším studiu svátostného charakteru kněžství však změnila názor.

  • Kongregace pro nauku víry (1996): Dall' "Inter insigniores" all' "Ordinatio sacerdotalis". Citta del Vaticano: LEV.

Klíčové dokumenty magisteria doplněné řadou odborných komentářů a studií.

Velmi podrobná a precizní doktorská práce.

Často citovaná publikace (pův. něm. Die Problematik um Frauenpriestertum, 1986).

Další z řady kvalitních publikací (pův. něm.). Od stejného autora vyšla v češtině Dogmatika pro studium a pastoraci.

Jedna z nejlepších prací o úloze jáhenek v dějinách církve (vyšla pův. francouzsky v roce 1982 pod názvem Les diaconesses: Essai historique).


Další články k tématu:

Aktuální přehledový článek z pera členky Mezinárodní teologické komise.

Autor známých Letopisů Narnie a mnoha dalších knih argumentuje proti svěcení žen z pozice anglikána. Tato pozoruhodná esej vyšla v českém překladu pod názvem Kněžky v církvi? v knize Bůh na lavici obžalovaných (poslední vyd. Návrat domů, Praha 2012, str. 71-78). Pro zajímavost uveďme, že anglikánská církev schválila kněžské svěcení žen v roce 1994 a biskupské svěcení v listopadu 2013.

 


 

Viz též: Teologie a spiritualita kněžství

 


© Design: Paulínky 2011 | Redakční systém: Webdesignum 2011