Kněžské svěcení žen
Katechismus katolické církve:
Svátost kněžství: kdo může tuto svátost přijmout?
„Svátost svěcení platně přijímá pouze pokřtěný muž.“1 Pán Ježíš vyvolil muže, aby vytvořil sbor dvanácti apoštolů,2 a apoštolové udělali totéž, když si vybrali spolupracovníky,3 kteří měli po nich pokračovat v jejich poslání.4 Sbor biskupů, s nimiž jsou kněží spojeni v kněžství, zpřítomňuje a aktualizuje sbor Dvanácti až do Kristova návratu.
Církev si je vědoma závaznosti této volby, kterou vykonal sám Pán. Proto není možné svěcení žen5 (čl. 1577).
1 Kodex kanonického práva, kán. 1024. 2 Srov. Mk 3,14-19; Lk 6,12-16.
3 Srov. 1 Tim 3,1-13; 2 Tim 1,6; Tit 1,5-9.
4 Srov. sv. Klement Římský, Epistula ad Corinthios, 42, 4: SC 167, 168-170 (Funk 1, 152); Ibid., 44,3: SC 167, 172 (Funk 1, 156).
5 Srov. Jan Pavel II., apošt. list Mulieris dignitatem, 26-27: AAS 80 (1988), 1715-1720; Id., apošt. list Ordinatio sacerdotalis: AAS 86 (1994), 545-548; Kongregace pro nauku víry, deklarace Inter insigniores: AAS 69 (1977) , 98-116; Id., Responsum ad dubium circa doctrinam in Epist. Ap. «Ordinatio Sacerdotalis» traditam: AAS 87 (1995) 1114.
K tématu:
Christopher West (2010): Dobrá zpráva o sexu a manželství, str. 219-223.
Toto učení je definitivní, tj. nezměnitelné, jak potvrdil Jan Pavel II.:
- Apoštolský list Ordinatio sacerdotalis, 4 (22. 3. 1994)
Proto, aby byly rozptýleny všechny pochybnosti v záležitosti mimořádné důležitosti, záležitosti přináležející k samotnému Božímu ustanovení církve, na základě svého duchovního úřadu utvrzovat bratry (srov. Lk 22,32) deklaruji, že církev nemá vůbec žádnou autoritu udělovat kněžské svěcení ženám a že toto rozhodnutí musí být považováno všemi věřícími církve za definitivní.
(Vlastní neoficiální překlad, latinsky zde.)
Kongregace pro nauku víry k tomuto listu vydala vysvětlující poznámku:
- Responsum ad dubium ohledně nauky předložené v listu Ordinatio sacerdotalis
Otázka: Zda učení, že církev nemá vůbec žádnou autoritu udělovat kněžské svěcení ženám, které je představeno v apoštolském listu Ordinatio sacerdotalis, je nutné považovat za definitivní, je nutné chápat jako náležející k pokladu víry.
Odpověď: Ano.
Toto učení vyžaduje definitivní souhlas, jelikož spočívá na psaném Božím slově, je od počátku neustále uchováváno a uplatňováno v tradici církve, bylo neomylně předloženo řádným a univerzálním magisteriem (srov. II. vatikánský koncil, dogmatická konstituce o církvi Lumen gentium 25, 2). V současných podmínkách tedy římský pontifik, když uplatňuje svůj řádný úřad utvrzovat bratry (srov. Lk 22,32), předal dál to samé učení skrze formální deklaraci a explicitně tak stanovuje, co je třeba považovat vždy, všude a všemi za náležející k pokladu víry.
Papež Jan Pavel II. při audienci udělené podepsanému kardinálu prefektovi tuto Odpověď přijatou na řádném zasedání této kongregace schválil a nařídil její zveřejnění.
Řím, úřad Kongregace pro nauku víry, na slavnost svatých apoštolů Šimona a Judy, 28. října 1995.
+ Joseph kard. Ratzinger, + Tarcisio Bertone
(Vlastní neoficiální překlad; latinsky zde.)
Kněžské svěcení žen v dokumentech církve (1975- současnost)
Kompletní sbírka dokumentů v angličtině. Stránka bohužel patří organizaci, která odmítá učení církve.
Další četba:
Butler, S. (2007): The Catholic priesthood and women: A guide to the teaching of the church.
Stručné a srozumitelné, ale přitom propracované shrnutí důvodů pro nauku katolické církve o nemožnosti udělovat kněžské svěcení ženám. Autorka dobře zná argumenty druhé strany, protože původně s tímto učením nesouhlasila. Po hlubším studiu svátostného charakteru kněžství však změnila názor.
-
Piola, A. (2007): Donna e sacerdozio. Indagine storico-teologica degli aspetti antropologici dell'ordinazione delle donne.
Velmi podrobná a precizní doktorská práce.
-
Hauke, M. (1988): Women in the priesthood: A systematic analysis in the light of the order of creation and redemption.
Často citovaná publikace (pův. něm. Die Problematik um Frauenpriestertum, 1986).
-
Müller, G. A. (2002): Priesthood and diaconate: The recipient of the sacrament of Holy Orders from the perspective of creation theology and christology.
Další z řady kvalitních publikací (pův. něm.). Od stejného autora vyšla v češtině Dogmatika pro studium a pastoraci.
-
Martimort, A. G. (1986): Deaconesses: An historical study.
Jedna z nejlepších prací o úloze jáhenek v dějinách církve (vyšla pův. francouzsky v roce 1982 pod názvem Les diaconesses: Essai historique).
Další články k tématu:
-
Ordination: reviewing the "fundamental reasons" (Butler, 2004)
Aktuální přehledový článek z pera členky Mezinárodní teologické komise.
-
Priestesses in the Church? (Lewis, 1948)
Autor známých Letopisů Narnie a mnoha dalších knih argumentuje proti svěcení žen z pozice anglikána.
-
The mystery of the covenant and its connections with the nature of the ministerial priesthood (Martelet, 1977)
-
The value of a theological formula "In Persona Christi" (Martimort, 1977)
-
The male priesthood: A violation of women's rights? (Ratzinger, 1977)
-
The uninterrupted tradition of the church (von Balthasar, 1977)
-
The church's practice in continuity with New testament teaching (Vanhoye, 1993)
-
The male priesthood: The argument from sacred tradition (Lowery, 1996)
Viz též: Teologie a spiritualita kněžství