Hlavní menu:

Podmenu:



Bookmark and Share

Svobodný stav jako povolání

Katechismus katolické církve (čl. 1658)

Je třeba také připomenout některé osoby, které kvůli konkrétním podmínkám, v nichž musí žít — a často aniž chtěli — žijí ve svobodném stavu. Jde o velký počet svobodných lidí, kteří jsou zvláště blízké Ježíšovu Srdci a zasluhují tedy lásku a ocenění ze strany církve a zvláště pastýřů. Mnozí z nich zůstávají bez lidské rodiny, často kvůli nuzným poměrům. Jsou mezi nimi takoví, kdo prožívají svou situaci v duchu blahoslavenství a slouží Bohu a bližnímu příkladným způsobem. Těm všem je třeba otevřít dveře rodinné domácí církve a velké rodiny, kterou je církev. „Nikdo není na tomto světě bez rodiny: církev je domovem a rodinou pro všechny, a zvláště pro ty, ‘kdo se lopotí a jsou obtíženi’ (Mt 11,28).“*


* Jan Pavel II., Apoštolská exhortace Familiaris consortio, 85.


Svobodný stav jako povolání

A co život "ve svobodném stavu"? Když pomineme ty, kteří teprve hledají jedno z těch povolání v církvi [jako je manželství, kněžství a zasvěcený život], nebo se na ně připravují, je třeba si uvědomit, že neexistuje "svobodný stav" jako Boží povolání, protože i ti, kteří z jakéhokoli důvodu formálně nepřijmou žádný ze zmíněných stavů, jsou ve skutečnosti povoláni k tomu, aby měli podíl, třebas i velmi skrytě a tajemně, na tajemství snubního vztahu Krista a církve.

Pavel Vojtěch Kohut, OCD ("Toto tajemství je veliké", Salve 3 [2004], str. 48.)


Knihy:

  • Aepliová, H. (2014): Být single - ale jak? Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl.

  • Eichlerová, A. (2009): Povolání k životu bez manželství. Praha: Návrat domů.

 

 

 


Články k tématu:

 


© Design: Paulínky 2011 | Redakční systém: Webdesignum 2011