Hlavní menu:

Podmenu:



Bookmark and Share

Zneplatňující překážky (kán. 1073-1094)

 

CAPUT II

Předchozí...

Hlava 2

DE IMPEDIMENTIS DIRIMENTIBUS IN GENERE

Zneplatňující překážky obecně

1073 — Impedimentum dirimens personam inhabilem reddit ad matrimonium valide contrahendum.

1073 — Zneplatňující překážka činí osobu nezpůsobilou pro platné uzavření manželství.

1074 — Publicum censetur impedimentum, quod probari in foro externo potest; secus est occultum.

1074 — Za veřejnou se považuje překážka, která muže být dokázána na vnějším oboru; jinak je tajná.

1075 — § 1. Supremae tantum Ecclesiae auctoritatis est authentice declarare quandonam ius divinum matrimonium prohibeat vel dirimat.

1075 — § 1. Pouze papeži přísluší prohlašovat, kdy božské právo manželství zakazuje nebo zneplatňuje.

§ 2. Uni quoque supremae auctoritati ius est alia impedimenta pro baptizatis constituere.

§ 2. Pouze papeži přísluší právo stanovit pro pokřtěné další překážky

1076 — Consuetudo novum impedimentum inducens aut impedimentis exsistentibus contraria reprobatur.

1076 — Obyčej, který zavádí novou překážku nebo je v rozporu s existující překážkou, se odmítá.

1077 — § 1. Ordinarius loci propriis subditis ubique commorantibus et omnibus in proprio territorio actu degentibus vetare potest matrimonium in casu peculiari, sed ad tempus tantum, gravi de causa eaque perdurante.

1077 — § 1. Místní ordinář muže svým podřízeným kdekoliv pobývajícím a všem právě pobývajícím na jeho území zapovědět manželství ve zvláštním případě, avšak pouze dočasně a ze závažného důvodu, dokud tento trvá.

§ 2. Vetito clausulam dirimentem una suprema Ecclesiae auctoritas addere potest.

§ 2. Zneplatňující doložku k zápovědi smí připojit pouze papež.

1078 — § 1. Ordinarius loci proprios subditos ubique commorantes et omnes in proprio territorio actu degentes ab omnibus impedimentis iuris ecclesiastici dispensare potest, exceptis iis, quorum dispensatio Sedi Apostolicae reservatur.

1078 — § 1. Místní ordinář muže dispenzovat své podřízené kdekoliv pobývající a všechny právě pobývající na jeho vlastním území ode všech překážek práva církevního, kromě těch, od nichž dispenz je vyhrazena Apoštolskému stolci.

§ 2. Impedimenta quorum dispensatio Sedi Apostolicae reservatur sunt:

§ 2. Překážky, od nichž dispenz je vyhrazena Apoštolskému stolci jsou:

1° impedimentum ortum ex sacris ordinibus aut ex voto publico perpetuo castitatis in instituto religioso iuris pontificii;

1. překážka vzniklá ze svátosti svěcení nebo z veřejného doživotního slibu čistoty v řeholní společnosti papežského práva;

2° impedimentum criminis de quo in can. 1090.

2. překážka zločinu, o níž v kán. 1090.

§ 3. Numquam datur dispensatio ab impedimento consanguinitatis in linea recta aut in secundo gradu lineae collateralis.

§ 3. Nikdy se neuděluje dispenz od pokrevního příbuzenství v přímé linii nebo ve druhém stupni boční linie.

1079 — § 1. Urgente mortis periculo, loci Ordinarius potest tum super forma in matrimonii celebratione servanda, tum super omnibus et singulis impedimentis iuris ecclesiastici sive publicis sive occultis, dispensare proprios subditos ubique commorantes et omnes in proprio territorio actu degentes, excepto impedimento orto ex sacro ordine presbyteratus.

1079 — § 1. V naléhavém nebezpečí smrti může místní ordinář udělit dispenz jak od formy uzavření manželství tak od každé překážky práva církevního, ať veřejné nebo tajné, a to svým podřízeným kdekoliv pobývajícím a všem pobývajícím na jeho vlastním území; nesmí však dispenzovat od překážky vzniklé z kněžského svěcení.

§ 2. In eisdem rerum adiunctis, de quibus in § 1, sed solum pro casibus in quibus ne loci quidem Ordinarius adiri possit, eadem dispensandi potestate pollet tum parochus, tum minister sacer rite delegatus, tum sacerdos vel diaconus qui matrimonio, ad normam can. 1116, § 2, assistit.

§ 2. Za stejných okolností, o nichž v § 1, ale pouze v případech, v nichž se nelze obrátit ani na místního ordináře, má totéž oprávnění dispenzovat jak farář, tak řádně zmocněný posvátný služebník, tak kněz nebo jáhen, který oddává podle kán. 1116.

§ 3. In periculo mortis confessarius gaudet potestate dispensandi ab impedimentis occultis pro foro interno sive intra sive extra actum sacramentalis confessionis.

§ 3. V nebezpečí smrti je zpovědník oprávněn dispenzovat od tajných překážek pro vnitřní obor, ať při udílení svátosti smíření nebo mimo ně.

§ 4. In casu de quo in § 2, loci Ordinarius censetur adiri non posse, si tantum per telegraphum vel telephonum id fieri possit.

§ 4. V případě, o němž v § 2, se má za to, že se nelze obrátit na místního ordináře, jestliže by bylo možno obrátit se na něho pouze telegraficky nebo telefonicky.

1080 — § 1. Quoties impedimentum detegatur cum iam omnia sunt parata ad nuptias, nec matrimonium sine probabili gravis mali periculo differri possit usquedum a competenti auctoritate dispensatio obtineatur, potestate gaudent dispensandi ab omnibus impedimentis, iis exceptis de quibus in can. 1078, § 2, n. 1, loci Ordinarius et, dummodo casus sit occultus, omnes de quibus in can. 1079, §§ 2-3, servatis condicionibus ibidem praescriptis.

1080 — § 1. Jestliže se překážka odhalí, až když je vše připraveno ke sňatku, a manželství nelze bez důvodného nebezpečí závažné škody odložit až do doby obdržení dispenze od příslušného představeného, mají oprávnění dispenzovat ode všech překážek s výjimkou případu uvedených v kán. 1078, § 2, odst. 1, místní ordinář, a pokud je případ tajný, všichni podle kán. 1079, § 2 a § 3 při zachování podmínek tam stanovených.

§ 2. Haec potestas valet etiam ad matrimonium convalidandum, si idem periculum sit in mora nec tempus suppetat recurrendi ad Sedem Apostolicum vel ad loci Ordinarium, quod attinet ad impedimenta a quibus dispensare valet.

§ 2. Toto oprávnění platí také pro účely zplatnění manželství, jestliže totéž nebezpečí je v prodlení a čas nedovoluje obrátit se na Apoštolský stolec nebo místního ordináře, pokud se to týká překážek, od nichž může dispenzovat.

1081 — Parochus aut sacerdos vel diaconus, de quibus in can. 1079, § 2, de concessa dispensatione pro foro externo Ordinarium loci statim certiorem faciat; eaque adnotetur in libro matrimoniorum.

1081 — Farář nebo kněz nebo jáhen, o nichž kán. 1079, § 2, ihned oznámí ordináři místa udělení dispenze pro vnější obor; tato se zaznamená v knize oddaných.

1082 — Nisi aliud ferat Paenitentiariae rescriptum, dispensatio in foro interno non sacramentali concessa super impedimento occulto, adnotetur in libro, qui in secreto curiae archivo asservandus est, nec alia dispensatio pro foro externo est necessaria, si postea occultum impedimentum publicum evaserit.

1082 — Jestliže něco jiného nestanoví reskript Penitenciárie, zaznamená se dispenz od tajné překážky udělená pro vnitrní obor mimosvátostný v knize, kterou je nutno uchovávat v tajném archivu kurie, není však potřebná jiná dispenz pro vnější obor, jestliže později se tajná překážka stala veřejnou.

CAPUT III

Hlava 3

DE IMPEDIMENTIS DIRIMENTIBUS IN SPECIE

Zneplatňující překážky jednotlivě

1083 — § 1. Vir ante decimum sextum aetatis annum completum, mulier ante decimum quartum item completum, matrimonium valide inire non possunt.

1083 — § 1. Muž před dovršeným šestnáctým rokem věku, žena před čtrnáctým, rovněž dovršeným, nemohou platně uzavřít manželství.

§ 2. Integrum est Episcoporum conferentiae aetatem superiorem ad licitam matrimonii celebrationem statuere.

§ 2. Biskupská konference muže stanovit vyšší věk pro dovolené uzavření manželství.

1084 — § 1. Impotentia coeundi antecedens et perpetua, sive ex parte viri sive ex parte mulieris, sive absoluta sive relativa, matrimonium ex ipsa eius natura dirimit.

1084 — § 1. Neschopnost k souloži, předchozí a trvalá, ať na straně muže nebo ženy, ať absolutní nebo relativní, zneplatňuje manželství co do jeho podstaty.

§ 2. Si impedimentum impotentiae dubium sit, sive dubio iuris sive dubio facti, matrimonium non est impediendum nec, stante dubio, nullum declarandum.

§ 2. Jestliže je překážka neschopnosti k souloži pochybná, ať pochybností právní nebo skutkovou, není překážkou pro uzavření manželství; pokud pochybnost trvá, manželství nemůže být prohlášeno za neplatné.

§ 3. Sterilitas matrimonium nec prohibet nec dirimit, firmo praescripto can. 1098.

§ 3. Neplodnost manželství ani nezakazuje ani nezneplatňuje, při zachování kán. 1098.

1085 — § 1. Invalide matrimonium attentat qui vinculo tenetur prioris matrimonii, quamquam non consummati.

1085 — § 1. Neplatně uzavírá manželství ten, kdo je vázán dřívějším manželstvím, i nedokonaným.

§ 2. Quamvis prius matrimonium sit irritum aut solutum qualibet ex causa, non ideo licet aliud contrahere, antequam de prioris nullitate aut solutione legitime et certo constiterit.

§ 2. I když dřívější manželství je neplatné nebo rozloučené z jakéhokoliv důvodu, nelze tím samým nové manželství uzavřít, dokud není s jistotou známa neplatnost nebo rozloučení předchozího manželství.

1086 — § 1. Matrimonium inter duas personas, quarum altera sit baptizata in Ecclesia catholica vel in eandem recepta, et altera non baptizata, invalidum est.

1086 — § 1. Neplatné je manželství mezi dvěma osobami, z nichž jedna je pokřtěna v katolické církvi nebo do ní přijatá, a druhá osoba je nepokřtěná.

§ 2. Ab hoc impedimento ne dispensetur, nisi impletis condicionibus de quibus in can. 1125 et 1126.

§ 2. Od této překážky se může udělit dispenz až po splnění podmínek v kán. 1125 a 1126.

§ 3. Si pars tempore contracti matrimonii tamquam baptizata communiter habebatur aut eius baptismus erat dubius, praesumenda est, ad normam can. 1060, validitas matrimonii, donec certo probetur alteram partem baptizatam esse, alteram vero non baptizatam.

§ 3. Jestliže některá strana je v době uzavření manželství obecně považována za pokřtěnou nebo jestliže její křest byl pochybný, předpokládá se podle kán. 1060 platnost manželství, dokud se s jistotou neprokáže, že jedna strana je pokřtěna a druhá pokřtěna není.

1087 — Invalide matrimonium attentant, qui in sacris ordinibus sunt constituti.

1087 — Neplatně uzavírá manželství, kdo přijal svátost svěcení.

1088 — Invalide matrimonium attentant, qui voto publico perpetuo castitatis in instituto religioso adstricti sunt.

1088 — Neplatně uzavírá manželství kdo je vázán veřejným doživotním slibem čistoty v řeholní společnosti.

1089 — Inter virum et mulierem abductam vel saltem retentam intuitu matrimonii cum ea contrahendi, nullum matrimonium consistere potest, nisi postea mulier a raptore separata et in loco tuto ac libero constituta, matrimonium sponte eligat.

1089 — Mezi mužem a ženou, která byla odvedena nebo je zadržována za účelem uzavření manželství, nemůže vzniknout platné manželství, leda že by potom žena, osvobozena z moci únosce a nacházející se na pro ni bezpečném a svobodném místě, sama se dobrovolně rozhodla pro manželství.

1090 — § 1. Qui intuitu matrimonii cum certa persona ineundi, huius coniugi vel proprio coniugi mortem intulerit, invalide hoc matrimonium attentat.

1090 — § 1. Kdo za účelem uzavření manželství s určitou osobou přivodí smrt jejímu manželovi nebo vlastnímu manželovi, uzavírá toto manželství neplatně.

§ 2. Invalide quoque matrimonium inter se attentant qui mutua opera physica vel morali mortem coniugi intulerunt.

§ 2. Rovněž neplatně uzavírají mezi sebou manželství ti, kdo fyzickou nebo mravní součinností přivodili smrt manžela.

1091 — § 1. In linea recta consanguinitatis matrimonium irritum est inter omnes ascendentes et descendentes tum legitimos tum naturales.

1091 — § 1. V přímé linii pokrevního příbuzenství je neplatné manželství mezi všemi předky a potomky, jak legitimními, tak přirozenými.

§ 2. In linea collaterali irritum est usque ad quartum gradum inclusive.

§ 2. V boční linii je neplatné manželství až do čtvrtého stupně včetně.

§ 3. Impedimentum consanguinitatis non multiplicatur.

§ 3. Překážka pokrevního příbuzenství se nenásobí.

§ 4. Numquam matrimonium permittatur, si quod subest dubium num partes sint consanguineae in aliquo gradu lineae rectae aut in secundo gradu lineae collateralis.

§ 4. Nikdy se nedovoluje manželství, jestliže je nějaká pochybnost, zda strany jsou pokrevně příbuzné v některém stupni přímé linie nebo ve druhém stupni boční linie.

1092 — Affinitas in linea recta dirimit matrimonium in quolibet gradu.

1092 — "Švakrovství" v přímé linii činí manželství neplatným v kterémkoliv stupni.

1093 — Impedimentum publicae honestatis oritur ex matrimonio invalido post instauratam vitam communem aut ex notorio vel publico concubinatu; et nuptias dirimit in primo gradu lineae rectae inter virum et consanguineas mulieris, ac vice versa.

1093 — Překážka veřejné počestnosti vzniká z neplatného manželství po začátku společného života a nebo z veřejně dokazatelného nebo veřejného konkubinátu; činí manželství neplatným v prvním stupni přímé linie mezi mužem a pokrevními příbuznými ženy a naopak.

1094 — Matrimonium inter se valide contrahere nequeunt qui cognatione legali ex adoptione orta, in linea recta aut in secundo gradu lineae collateralis, coniuncti sunt.

1094 — Platně nemohou uzavřít mezi sebou manželství ti, kdo jsou ve vztahu zákonného příbuzenství vzniklého z osvojení, a to v přímé linii nebo ve druhém stupni boční linie.

Pokračování...

 


© Design: Paulínky 2011 | Redakční systém: Webdesignum 2011