Hlavní menu:

Bookmark and Share
07.04.2011, autor: K. Skočovský, kategorie: Sexualita a plodnost

Kam až můžeme zajít před manželstvím?

 

Kam až můžeme v projevech vzájemné lásky zajít před vstupem do manželství? Existují nějaké konkrétní hranice, které bychom neměli překročit?

Odpověď na otázku: "Kam až můžu před manželstvím zajít?" se možná dá vyjádřit následovně (psáno původně jako odpověď jednomu mladému muži - proto to tykání):

Zkus si představit, že tvoje budoucí žena teď s někým chodí. Co všechno bys "dovolil" jejímu současnému partnerovi? (Abys mu pak třeba po letech mohl říct: "Díky, že jsi chránil čistotu mé ženy. Jsi správný chlap.") Není to nic jiného než uplatnění biblického "zlatého pravidla": co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej ani ty jim.

Je třeba také říct, že pokud ještě nejste manželé, neměli byste ZÁMĚRNĚ a ÚMYSLNĚ sami sebe nebo druhého sexuálně vzrušovat (tím méně "uspokojovat"). Protože tím se vlastně připravujete na pohlavní styk - ke kterému ale nechcete dojít, nebo ano? Je to jen forma sexuální předehry. Předehry k čemu, když to "hlavní" nemá nastat?

Z toho pak vyplývají konkrétní rady: neznamená to, že se své drahé nemůžeš ani dotknout, ale pokud tě mazlení nebo jiný projev fyzické náklonnosti hodně vzrušuje, že máš pokušení "zajít dál", pak je třeba zvolit jiný přístup. Během chození máte oba růst v čistotě a vzájemné úctě, ne být si vzájemně pokušením. Je dobré o tom velmi otevřeně hovořit a stanovit si hranice PŘEDEM a stát si za nimi. Nestydět se partnerovi říct, co ve mně tohle konkrétní jednání vyvolává. Pomůže to oběma. A naučíte se důležitou komunikační dovednost pro manželství.

Je také důležité oblékání ženy. Pokud si holka na rande vezme uplé tričko s hlubokým výstřihem, jen kluka celou dobu provokuje. Je třeba o tom mluvit. Holky jsou v tomhle někdy dost (promiňte mi to) naivní. Je to tím, že prostě nemají chlapské oči. Chtějí být obdivované, ale nevědí, že chlapi je pak vnímají dost jednorozměrně. Nedokážou si někdy představit, co v nás vyvolává, když zahlédneme lem spodního prádla, odhalený pupek nebo poprsí, když se holka v šatech na ramínka předkloní. Všichni chlapi v místnosti si toho všimnou. Říct nějaké dívce velmi upřímně, že její oblečení chlapy kolem provokuje tak, že nemůžou myslet na nic jiného než na... (pivo :o)), je myslím projev lásky. A to platí i v manželství. Některé dívky se v tomto směru učí rychle. A to je super.

(Dodatek: Samozřejmě nepopírám, že muži jsou odpovědní za to, kam a jak se dívají. Žádný muž nemá právo se na ženu dívat jako na věc k použití, ani kdyby ženy kolem chodily nahé. Je to oboustranná odpovědnost: (hlavně u žen) jak se oblékám a jak se na druhého dívám.) 

A zbytek si snad odvodíte. Tak to vidím já. Vím, že to lze žít. Vím, že pak mezi partnery roste velká vzájemná úcta, hluboká láska, nutí nás to k velké vynalézavosti v projevech něžnosti a náklonnosti. A to všechno se děje v atmosféře svobody. Jistě, někdy to mezi námi jiskří: sexuální přitažlivost nemůžeš vymazat. Ale můžete žít čistě. Společná modlitba je sexy. :o))

Převzato z blogu http://tob.signaly.cz


© Design: Paulínky 2011 | Redakční systém: Webdesignum 2011