Hlavní menu:

Bookmark and Share

Rande ve třech

 

Téměř bez nadsázky mohu říct, že naše známost se odehrávala před SVATOSTÁNKEM. Asi to není zcela běžné, ale můj muž mi svoji lásku vyznal opravdu v kapli před svatostánkem. Už před tímto okamžikem jsme se tam často scházeli a společně se modlili jako přátelé, společně, nebo i jednotlivě - prostě jsme se tam „náhodou“ sešli. Tam jsme si také šeptem povídali o svých radostech a strastech... až naše sympatie přerostla v lásku.

A asi proto, že se nám toto místo tak osvědčilo, stále nás to tam nějak táhlo - a tak i v době známosti jsme tam trávili poměrně dost času. Prostě jsme si tam dávali rande. Posadili jsme se k nohám Spasiteli, chytili se za ruce a před jeho tváří jsme prostě „byli“. Modlili jsme se, povídali si.... On byl svědkem našeho prvního doteku rukou, prvního políbení, vzali jsme ho do všeho, co nás těšilo i trápilo... Vím, že mnoho lidí si nemůže dovolit tento“ luxus“. Oba jsme byli zaměstnaní v charitním zařízení, kde byla přístupná 24 h. denně soukromá kaple, ve které nebyla zima, na zemi byl koberec... Ale vřele doporučuji povídat si a vlastně žít co nejvíce „ve třech“. Nám se to velmi osvědčilo.

Zdislava

 

Převzato z knihy "Zasnoubení - čas milosti".


© Design: Paulínky 2011 | Redakční systém: Webdesignum 2011