Hlavní menu:



Bookmark and Share

Odpovědi na otázky týkající se „izolace dělohy“ a souvisejících problémů

Soubory ke stažení:


Text originálu: AAS 86 (1994), 820-821; EV 13, 2525-2531

Překlad: Karel Skočovský, 2011


 

Kongregace pro nauku víry

Odpovědi na otázky týkající se „izolace dělohy“ a souvisejících problémů

Responsa ad proposita dubia circa „interclusionem uteri“ et alias quaestiones

31. července 1993

 

(2525) Členové Kongregace pro nauku víry vydali na otázky, jimiž se zabývali na řádném zasedání, následující odpovědi:

Otázka 1: Když je děloha natolik poraněná (např. během porodu nebo císařského řezu), že je lékařsky indikováno její úplně odstranění (hysterektomie), aby bylo odvráceno bezprostřední vážné ohrožení života nebo zdraví matky, je dovoleno provést tuto proceduru i přesto, že žena pak bude trvale neplodná?

Odpověď: Ano.

(2526) Otázka 2: Když je děloha (např. v důsledku předchozích císařských řezů) v takovém stavu, že ačkoli nepředstavuje sama o sobě aktuální hrozbu pro zdraví ženy, předpokládá se nicméně, že nemůže budoucí těhotenství donosit bez nebezpečí pro matku, nebezpečí, které může být v některých případech vážné, je dovoleno dělohu odstranit (hysterektomií), aby se předešlo možnému budoucímu nebezpečí plynoucímu z početí?

Odpověď: Ne.

(2527) Otázka 3: Je dovoleno ve stejné situaci jako v 2. případu místo hysterektomie provést podvázání vejcovodů (nazývané také „izolace dělohy“), protože by bylo dosaženo stejného cíle (odvrácení nebezpečí možného těhotenství) postupem, který je pro lékaře mnohem jednodušší a pro ženu méně závažný, a navíc protože by následující neplodnost v některých případech mohla být reverzibilní?

Odpověď: Ne.

Vysvětlení:

(2528) V prvním případě je hysterektomie přípustná, protože má přímo terapeutickou povahu, i když se dopředu ví, že bude mít za následek neplodnost. Je to patologický stav dělohy (např. krvácení, které nelze zastavit jinými prostředky), který vede k lékařské indikaci jejího odstranění. Odstranění tohoto orgánu má tedy za cíl snížení aktuálního vážného nebezpečí, které ženě hrozí nezávisle na možném budoucím těhotenství.

(2529) Případy hysterektomie a „izolace dělohy“ za okolností popsaných v otázkách 2 a 3 jsou z morálního hlediska odlišné. Spadají do kategorie přímé sterilizace, kterou dokument Kongregace pro nauku víry Quaecumque sterilizatio (AAS 68 [1976], 738-740, č. 1) definuje jako jednání „jehož výhradním, bezprostředním účinkem je rozmnožovací funkce zbavit schopnosti plození“. A ten samý dokument pokračuje: „Podle učení církve… je (přímá sterilizace) absolutně nepřípustná, i když je vedena subjektivně správným úmyslem zmírnit předvídané nebo obávané negativní fyzické nebo psychické následky těhotenství nebo jim předejít.“

(2530) Děloha, jak je popsaná v 2. případu, ve skutečnosti sama o sobě pro ženu nepředstavuje žádné aktuální nebezpečí. Sám návrh za stejných okolností nahradit hysterektomii „izolací dělohy“ přesně ukazuje, že děloha sama o sobě pro ženu nepředstavuje patologický problém. Popsaný postup tedy nemá patřičný terapeutický charakter, ale má za cíl budoucí svobodně zvolené pohlavní akty učinit neplodnými. Cíle vyhnout se ohrožení matky, které plyne z možného těhotenství, je tedy dosaženo pomocí přímé sterilizace, která je sama o sobě vždy mravně nepřípustná, zatímco jiné cesty, které jsou mravně přípustné, zůstávají otevřené svobodné volbě.

(2531) Opačný názor, který považuje zásahy popsané v 2. a 3. případě za nepřímou sterilizaci, za jistých podmínek přípustnou, nelze považovat za platný a v katolických nemocnicích nesmí být následován.

 

Během audience udělené níže podepsanému prefektovi nejvyšší pontifik Jan Pavel II. tyto odpovědi přijaté na řádném zasedání Kongregace pro nauku víry schválil a nařídil jejich zveřejnění.

Řím, Kongregace pro nauku víry, 31. července 1993.

 

+ Joseph kardinál Ratzinger

Prefekt

 

+ Alberto Bovone

Titulární arcibiskup Caesareje v Numidii

Sekretář

 


© Design: Paulínky 2011 | Redakční systém: Webdesignum 2011